Kritériové druhy

Charakter zdejšího území a skladba a kvalita místních biotopů, vodních nádrží, mokřadů, lesních komplexů a zemědělské krajiny vytváří z hlediska výskytu ptačích druhů tak cennou oblast, že snad pouze z důvodu nedostatečného výzkumu v této oblasti je území vyhlášeno pouze pro dva hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I Směrnice číslo 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků.

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva ptačí druhy, a to pro motáka pochopa a jeřába popelavého. Stavy a početnost populací obou uvedených druhů zabezpečují ochranu ptačího území legislativně, jak se již stalo v roce 2004. Optimální podmínky pro oba ptačí druhy by měla ptačí oblast zachovat, případně rozšiřovat v průběhu let za společného úsilí státních orgánů, veřejnosti laické i odborné, místních úřadů i společností hospodařící ve zdejší krajině.

Jeřáb popelavý

Donedávna neznámý ptačí druh na hnízdní mapě České republiky si vybral tuto oblast jako vhodnou pro svá hnízdiště. Především kombinace vodních ploch, lesních komplexů a kulturní zemědělské krajiny jako zdroje potravy byla šťastnou příčinou toho, že tento druh nalezl vhodné podmínky ke hnízdění právě v této oblasti.

Mnohé z těchto cenných lokalit jsou bezprostředně ohroženy snahou o tzv. revitalizaci těchto nádrží, jež velmi nešetrným způsobem odbahní dno rybníka a odstraní to nejhodnotnější z hlediska výskytu živočišných druhů, což jsou jeho pobřežní porosty. V neposlední řadě jsou to i protipovodňová opatření, jimiž se zdůvodňují i naprosto drastické zásahy do krajiny. Bohužel se tyto zásahy týkají obou druhů ptáků – motáka pochopa a jeřába popelavého, jež jsou předmětem ochrany v tomto území. Totéž lze říci i o hospodaření v lesích, kde těžba dřeva často proběhne v místech hnízdění těchto nebo i jiných vzácných ptačích druhů, např. orla mořského nebo čápa černého.

Je zcela nezbytné zkoordinovat činnost všech zainteresovaných stran působících v této oblasti a předejít podobných nešetrným zásahům do prostředí a zároveň eliminovat či minimalizovat jakékoliv ztráty organizacím zde působícím.

Jeřábi jsou o něco větší, než všem dobře známí čápi. Už i u nás je možné pozorovat jejich nápadný tah v klínových formacích doprovázený hlasitým troubením. Jejich tok je velmi nápadný a charakteristickým tancem na společném tokaništi a hlasovými projevy. Hnízdo staví v rozsáhlých rákosinách a mokřinách z rostlinného materiálu a hlíny. Již v dubnu do něho snášejí 1 až 3, obvykle však 2 vejce. Po měsíci se líhnou mláďata, která jsou tzv. nekrmivá. Několik dní ještě přes noc setrvávají na hnízdě, ale poté se s nimi rodiče vydávají do okolních porostů. Trvá ještě dalších 8 až 10 týdnů, než se stanou vzlenými. Do zimoviště v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii se vydává celá rodina pohromadě již v červenci a srpnu. Na hnízdiště se vrací zpět již koncem února a v březnu.

Monitoring jeřába popelavého v ČR v letech 2005 – 2007

Moták pochop

Štíhlý dravec, který si pro své hnízdění vybral rozsáhlé a málo přístupné rákosové porosty je velmi citlivým indikátorem stavu krajiny a vodních nádrží. V oblasti nachází mnoho možností k zahnízdění i k opatření si dostatečné potravy v okolní otevřené krajině. . Na výběr lokality není zdaleka tak náročný, jako jeřáb popelavý. K zahnízdění tomuto druhu mnohdy stačí několik metrů čtverečních rákosí. Staví si hnízdo ze stébel rákosu a větví. Při toku předvádí v letu přímo akrobatické kousky. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 – 6 vajec, která pouze sama od začátku pečlivě zahřívá. Samec jí po celou dobu inkubace zásobuje potravou, což dělá i po vylíhnutí mláďat. Mláďata však krmí pouze samice, která umí přinesenou potravu naporcovat. Na hnízdě setrvají mladí asi 6 týdnů. Potravu pochopa tvoří především drobní obratlovci, savci, plazi, ptáci, do značné míry je to i mrchožrout. Je to převážně tažný dravec, zimuje na jihu Evropy, kam odlétá v srpnu až říjnu. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu.