V posledních letech se stále častěji setkáváme s důsledky klimatických změn, které způsobují zvyšování průměrných ročních teplot. V souvislosti s těmito změnami dochází u mnoha teplomilných, ať už rostlinných nebo živočišných, druhů k jejich posunu směrem na sever. Fauna i flóra střední Evropy je tak obohacována o mnoho druhů, se kterými jsme se na našem území doposavad setkat nemohli. Co se týká ptačích druhů, není to ale jediný důvod, kterým se naše avifauna rozšiřuje.

Takovým druhem je např. husice nilská (Alopochen aegyptiacus). I ona je typický obyvatel jižních krajů. Areál jejího výskytu zahrnuje téměř celou subsaharskou Afriku a podíl Nilu zasahuje až do severních oblastí Egypta a jihozápadní Asie. Důvod jejího rozšíření na sever je ale zcela jiný.

Jedná se o poměrně robusního ptáka, patří mezi největší husice, měří 63–73 cm a váží až 3 kg. Peří je převážně světle hnědé, s tmavou skvrnou kolem oka, tmavě hnědou skvrnou na hrudi. Při vzletu odhalí kontrastní, velká bílá a zelená pole v křídlech. Nohy jsou matně růžovočervené, zobák růžovočervený s tmavým lemem. Pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá. Hnízdí na zemi, v opuštěných hnízdech jiných ptáků na stromech nebo v různých dutinách. Snáší 6-10 vajec, na nichž sedí pouze samice 30 dnů. O mláďata se starají oba rodiče. V Africe hnízdí dvakrát ročně, v Evropě jen jednou. V době hnízdění a péče o mláďata je samec velmi agresivní a napadá jiné ptáky ve svém hnízdním teritoriu, přičemž ho samice ponouká a “chválí” štěbetáním a kýváním hlavy. Husice nilské jsou převážně býložravé, pasou se podobně jako husy, ale občas sbírají i bezobratlé živočichy. Jsou velmi obratné a často hřadují na stromech.

Od konce 90. let patří husice nilská ke stálým ptačím obyvatelům Čech a Moravy. Nedorazila k nám však z Afriky, nýbrž ze severozápadní Evropy. Už koncem 19. století se v Anglii vytvořily stálé populace z jedinců vysazených zde do volné přírody. Na nové prostředí se velmi rychle adaptovala a obsazovala další území v kontinentální Evropě, především v Nizozemsku a Francii. Odtud se postupně čšíří i do dalších států. V České republice hnízdí již několik let a počty hnízdících párů se neustále zvyšují.

V letošním roce byla pozorována i v oblasti Rožďalovických rybníků, jmenovitě na rybníku Vražda u Nouzova a na rybníku Zrcadlo u Mlýnce. Je velmi pravděpodobné, že se v dohledné době dočkáme hnízdění tohoto zajímavého ptačího druhu. Její hnízdění již bylo zaznamenáno v rybničních soustavách na Pardubicku. Vhodné podmínky by v této oblasti zcela jistě mohla najít.