Jeřáb popelavý

Donedávna neznámý ptačí druh na hnízdní mapě České republiky si vybral tuto oblast jako vhodnou pro svá hnízdiště. Především kombinace vodních ploch, lesních komplexů a kulturní zemědělské krajiny jako zdroje potravy byla šťastnou příčinou toho, že tento druh nalezl vhodné podmínky ke hnízdění právě v této oblasti.

Mnohé z těchto cenných lokalit jsou bezprostředně ohroženy snahou o tzv. revitalizaci těchto nádrží, jež velmi nešetrným způsobem odbahní dno rybníka a odstraní to nejhodnotnější z hlediska výskytu živočišných druhů, což jsou jeho pobřežní porosty. V neposlední řadě jsou to i protipovodňová opatření, jimiž se zdůvodňují i naprosto drastické zásahy do krajiny. Bohužel se tyto zásahy týkají obou druhů ptáků – motáka pochopa a jeřába popelavého, jež jsou předmětem ochrany v tomto území. Totéž lze říci i o hospodaření v lesích, kde těžba dřeva často proběhne v místech hnízdění těchto nebo i jiných vzácných ptačích druhů, např. orla mořského nebo čápa černého.

Je zcela nezbytné zkoordinovat činnost všech zainteresovaných stran působících v této oblasti a předejít podobných nešetrným zásahům do prostředí a zároveň eliminovat či minimalizovat jakékoliv ztráty organizacím zde působícím.

Jeřábi jsou o něco větší, než všem dobře známí čápi. Už i u nás je možné pozorovat jejich nápadný tah v klínových formacích doprovázený hlasitým troubením. Jejich tok je velmi nápadný a charakteristickým tancem na společném tokaništi a hlasovými projevy. Hnízdo staví v rozsáhlých rákosinách a mokřinách z rostlinného materiálu a hlíny. Již v dubnu do něho snášejí 1 až 3, obvykle však 2 vejce. Po měsíci se líhnou mláďata, která jsou tzv. nekrmivá. Několik dní ještě přes noc setrvávají na hnízdě, ale poté se s nimi rodiče vydávají do okolních porostů. Trvá ještě dalších 8 až 10 týdnů, než se stanou vzlenými. Do zimoviště v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii se vydává celá rodina pohromadě již v červenci a srpnu. Na hnízdiště se vrací zpět již koncem února a v březnu.