Štíhlý dravec, který si pro své hnízdění vybral rozsáhlé a málo přístupné rákosové porosty je velmi citlivým indikátorem stavu krajiny a vodních nádrží. V oblasti nachází mnoho možností k zahnízdění i k opatření si dostatečné potravy v okolní otevřené krajině. . Na výběr lokality není zdaleka tak náročný, jako jeřáb popelavý. K zahnízdění tomuto druhu mnohdy stačí několik metrů čtverečních rákosí. Staví si hnízdo ze stébel rákosu a větví. Při toku předvádí v letu přímo akrobatické kousky. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 – 6 vajec, která pouze sama od začátku pečlivě zahřívá. Samec jí po celou dobu inkubace zásobuje potravou, což dělá i po vylíhnutí mláďat. Mláďata však krmí pouze samice, která umí přinesenou potravu naporcovat. Na hnízdě setrvají mladí asi 6 týdnů. Potravu pochopa tvoří především drobní obratlovci, savci, plazi, ptáci, do značné míry je to i mrchožrout. Je to převážně tažný dravec, zimuje na jihu Evropy, kam odlétá v srpnu až říjnu. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu.
Monitoring motáka pochopa a jeřába popelavého
Monitoring motáka pochopa a jeřába popelavého 2010
Monitoring motáka pochopa a jeřába popelavého 2009
